pátek 21. dubna 2017

Topení

V domku mých prarodičů se topilo kamny na tuhá paliva. Kamna nebyla v každé místnosti, třeba ložnice se vytápěla kouřovodem z kamen umístěných ve vedlejším pokoji. Kamna byla dál od stěny, ta byla proražená a kouřovod vedl druhým pokojem do komína. 

Na internetu jsem našla fotografie kamen, ale nedokážu dohledat jejich autory, většinou to jsou obrázky z inzertních nabídek.

Kamna Club

 jsme měli právě v takovéto barvě. Když se v nich topilo, byl vrchní kryt odklopený. Přikládalo se shora, spodní dvířka skrývají ohniště a popelník. 

Kamna Petry
jsme měli v tmavě zelené barvě, tedy snad si to dobře pamatuji. Tato na obrázku jim jsou nejvíc podobná.  Kamna byla v malém pokojíčku a netopilo se v nich každý den. Přikládalo se horními dvířky, Kamnům na obrázku chybí tzv. tál, litinový plát v tomto případě kulatého tvaru. 

Kamna Kaborky

byla v kuchyni a vařilo se na nich. Na pečení měla babička elektrickou troubu a hodně používala Remosku. 

V koupelně bývala koupelnová kamna, ještě jsme měli jeden čas naftová kamna. Tuším, že se do nich prodávala topná nafta, ale nepoužívali jsme je dlouho. 

U jedné moji kamarádky topili doma pilinovými kamny.

Když jsme se přestěhovali do bytovky, i tam se topilo kamny na tuhá paliva. Nejvíce se topilo kamny Club, která byla umístěna v jídelně a vytápěla zbývající dvě místnosti. V koupelně byla kamna koupelnová.

V domku se často topilo jenom v jedněch kamnech a když bylo potřeba zatopit v dalších, někdy se na plechovou lopatku nabrali žhavé uhlíky a přenesli. Dodnes cítím vůni žhavého uhlí......a jako malá jsem se ráda dívala na hořící dříví či uhlí.....

Všechny větvičky se stromů na zahradě se nasekaly do otýpek a nechaly vyschnout, aby bylo jemné dříví na zátop. 

Když bylo v zimě náledí, bývala celá cesta před jednotlivými domy posypaná popelem, Nebylo to špatné, ale pokud někdo topil starým dřevem s hřebíky.....

Uhlí se kupovalo už v létě nebo časně na podzim. Přijelo nákladní auto a uhlí vysypalo na dvůr, odtud se malým okénkem házelo do sklepa.  


středa 19. dubna 2017

Jáhlový nákyp

zapékala babička se sušenými švestkami. Uvařená jáhlová kaše se smíchala se žloutky utřenými s máslem a cukrem, na odlehčení se přimíchal sníh z bílků, směs se narovnala do vymazané a vysypané formy nebo remosky, přidaly se sušené švestky a vše za upeklo.  

Rýžový nákyp

dělala moje babička z rýžové kaše, tu přelévala uvařeným kompotem z jablek a dozdobila uvařeným bílkovým sněhem. Musím se přiznat, že tento recept nevařím, mám ráda  klasický pečený rýžový nákyp. Jako malá jsem však babiččinu variantu měla velmi ráda:-) 

Rýžová kaše

Aby byla opravdu dobrá, musí se rýže od samého počátku vařit v mléce za stálého míchání. Zkoušela jsem nejdřív předvařit rýži ve vodě, ale není to ono. Uvařená kaše se polévala rozpuštěným máslem, sypala moučkovým cukrem a kakaem nebo skořicí. 

Krupicová kaše

Asi ji zná z dětství každý:-) Babička mi ji polévala domácím jahodovým kompotem - byla to dobrota promíchat sladkou šťávu s teplou kaší a do toho kousky jahod:-) Jindy byla politá rozpuštěným máslem a posypaná moučkovým cukrem a klasickým kakaem. Mám krupicovou kaši ráda i s cukrem a skořicí nebo se strouhaným perníkem. A velmi výjimečně dala babička místo jahodového kompotu malinový, ten si nechávala pro případy nemoci:-)

K mému dětství  však nejvíc patří krupicová kaše s jahodami:-)

sobota 15. dubna 2017

Školka se švihadlem

Skákání přes švihadlo bylo mojí oblíbenou kratochvílí. Ono takové švihadlo mělo i více funkcí - byl z něho třeba mikrofon při "pěvecké soutěži" :-)

10 x skok snožmo
9 x skok levou nohou napřed
8 x skok pravou nohou napřed
7 x střídá se levá a pravá noha
6 x skok pouze na levé noze
5 x skok pouze na pravé noze
4 x skok oběma nohama - švihadlo se točí pozpátku
3 x postavit se na paty a pak na špičky a švihadlo projde pod chodidly
2 x vysoko vyskočit tak, aby švihadlo prošlo dvakrát
1x tzv vajíčko - skočit, překřížit ruce před tělem

Školku jsem skákala buď sama nebo jsem  soutěžili, kdo ji první dokončí bez chyby.

Opět ráda přivítám jakoukoliv připomínku či podnět.

Čáp ztratil....

čepičku, měla barvu barvičku.........

Když se nás sešlo víc, hráli jsme si na honěnou. Kdo měl "babu" říkal "Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku  ...   (zvolil některou z barev) a ostatní se snažili v co nejkratší době dotknout určené barvy.... Baba mohla chytit toho, kdo se nedržel barvy. Při této hře byla skvělá pestrá pruhovaná či puntíkatá trička:-)  Barva mohla být i na plotě či jinde v okolí.....A pokud měl na sobě barvu jednom jeden hráč, všichni se na něho "sesypali" - užili jsme si u hry spoustu legrace.....